Za zakladatele deskriptivní geometrie je považován Gaspard Monge (1746-1818), který v díle Géometrie descriptive (1799) popsal kolmé promítání na dvě kolmé průmětny. Dříve rozptýlené a na empirismu založené metody sjednotil a na jednoduchých geometrických základech založil novou promítací soustavu, nazvanou po něm Mongeovo promítání. Nastává velmi prudký rozvoj této vědní disciplíny v celé střední Evropě. Z Čechů se deskriptivní geometrii věnovali např. R. Skuherský, B. Procházka, J. Sobotka a další. Nesmíme zapomenout na absolventa lounské reálky Václava Hlavatého, který v roce 1920 dokončil učitelské studium v oboru matematika a deskriptivní geometrie. Krátce na naší škole také působil jako učitel a právě po něm bylo v roce 1992 gymnázium pojmenováno.

Gaspard Monge

Podíváme-li se na plán výuky deskriptivní geometrie na naší škole, zjistíme, že základem je tzv. Mongeovo promítání na dvě navzájem kolmé průmětny. Uvádím několik základních informací o této velké postavě deskriptivní geometrie. Narodil se 10.5. 1746 v Beaune u Dijonu ve Francii. Již jako mladý vynikal neobyčejným nadáním - jako patnáctiletý na sebe upozornil narýsováním plánu své rodné obce. Svoji učitelskou a vědeckou kariéru začal na vojenské akademii v Mézieres v roce 1768 a jeho přednášky o stavbě pevnosti se mu stali příležitostí k vybudování deskriptivní geometrie jako zvláštního odvětví geometrie. Monge vybudoval všeobecnou zobrazovací metodu prostorových útvarů v rovině tak, že je zobrazoval na dvě navzájem kolmé průmětny. Svoje přednášky zveřejnil v knize „Géométrie descriptive“, která vyšla až v roce 1799, protože jeho deskriptivní geometrie musela dlouho zůstat vojenským tajemstvím. Od roku 1771 začíná při studiu prostorových křivek a ploch využívat diferenciální a inegrální počet. Jeho práce na toto téma vyšla až v roce 1809 v knize    „Aplication de ĺanalyse a la géométrie" a byla to první kniha o diferenciální geometrii.

Václav Hlavatý

Po maturitě na reálce v Lounech studoval od roku 1913 na České vysoké škole   technické v Praze, o rok později také na Filozofické fakultě UK v Praze. Jeho studium přerušila válka. Po návratu z fronty složil v květnu 1920 zkoušku učitelské způsobilosti již jako profesor matematiky a deskriptivní geometrie na státní reálce v Lounech. Od února 1924 studoval půl roku v Nizozemsku u profesora J. A. Schoutena a v akademickém roce 1927–28 pracoval s podporou Rockefellerovy nadace v Itálii, Francii a Velké Británii (Oxfordu). V roce 1925 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze, v roce 1931 byl jmenován mimořádným a v roce 1936 řádným profesorem geometrie. Mezi jeho studenty patří Alois Urban, František Nožička nebo Karel Havlíček.

V roce 1948 odjel na přednáškový pobyt v USA a zůstal v exilu, v roce 1958 získal americké občanství. Pracoval na Indiana University v Bloomingtonu, a to na Katedře matematiky a v Graduate Institute for Applied Mathematics.

Napsal více jak 150 vědeckých prací z diferenciální a algebraické geometrie a z obecné teorie relativity. Je autorem řady učebnic a monografií. Hlavatého poválečné geometrické práce podávají matematický popis pro Einsteinovu jednotnou teorii pole.

Dne 28. října 1991 prezident České republiky Václav Havel vyznamenal Václava Hlavatého in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka III. Stupně.

Gymnázium v Lounech nese od roku 1993 název Gymnázium Václava Hlavatého.