1. místo
Přespolní běh (kat. V. - dívky)
1. místo
Matematická olympiáda, kategorie Z8
2. místo
Matematická olympiáda, kategorie Z8
2. místo
Matematická olympiáda, kategorie Z6
3. místo
Soutěž v anglickém jazyce (kategorie G)
1. místo
Chemická olympiáda (kategorie D)
1. místo (tým QWERTY)
Tour de App
1. místo (tým QWERTY)
Tour de App
1. místo (tým QWERTY)
Tour de App
1. místo
Fyzikální olympiáda (kat. E)
Příspěvky studentů a absolventů gymnázia
17. 9. 2020ADAPŤÁK 2020 - PRIMA (1.A8)
Letošní primáni se na svůj adaptační kurz vydali ve dnech 9. – 11. září 2020 do Penzionu Lenka v Loučné pod Klínovcem...
Po příjezdu a ubytování jsme se přesunuli do obce Loučná do místního parčíku a zahráli si seznamovací a pohybové hry. Kečupáci zvítězili nad hořčicemi. Po obědě jsme vyšplhali na kopec za penzionem, kde se nám otevřel krásný výhled na krajinu Krušných hor, Oberwiesenthal a trať místního parního vlaku. Pod větrnými elektrárnami jsme se vzájemně představovali a snažili kolektivně vyřešit rozmotání nordického uzlu. Po krásné procházce vyhládlo, večeře byla jako všechna připravená jídla v penzionu výborná a my se těšili na slíbený večírek. A ten se vydařil. Žáci si sami připravili vystoupení, takže jsme viděli několik karetních kouzel, skvělou techniku s yoyoem, vyslechli si zvučnou recitaci, srbskou písničku a odbornou přednášku o parních lokomotivách. Dobře jsme se bavili a před spaním jsme si ještě zazpívali několik písniček. „Jožin z bažin“ se stala naší třídní písničkou J.
Druhý den jsme vyrazili na výlet do německého Oberwiesenthalu na prohlídku mořských akvárií. Ukázka korálových útesů s velkou škálou pozoruhodných živočichů až tak všechny žáky nezaujala. Prostory proběhli, vytvořili několik mázlých snímků a poslušně čekali venku na dozor. Zato dozor si akvária podrobně prohlédl a radoval se z každého tvora. Větší úspěch měla místní bobová dráha a sleva za třídní kolektiv. Ze začátku bylo vše v pořádku, ale s vyšším počtem jízd se zvyšovala i rychlost, a když se nakonec dva jezdci už do dráhy nevešli a během jízdy z ní vypadli, bylo na čase odejít. Další úspěch přinesla návštěva místního marketu. Odpoledne jsme zůstali v penzionu a kolektivně odhlasovali navržená třídní pravidla. Každý měl výtvarně vyjádřit své zájmy. Vytvořené obrázky vyvěsíme ve třídě a budeme hádat autora. Večer jsme si venku zahráli různé hry a kluci fotbal na improvizovaném hřišti. Večerní program opět nabídl kouzla, tvoření zvířátek z balónků, recitaci básně od třídního autora a 2. díl přednášky o páře. Na závěr několik hlasitých písní a prodloužená večerka.
Ráno po výborné snídani, balení a úklidu jsme adaptační pobyt uzavřeli pozitivní zpětnou vazbou (každý měl každému napsat něco hezkého na nalepený papír na zádech). Každý jsme si přečetli o sobě spoustu hezkých věcí a za sebe musím přiznat, že si tyto vzkazy od žáků nechám jako krásnou vzpomínku.
Adaptační pobyt se povedl, přálo nám počasí, krásná příroda a především se sešla prima parta, která si chce vzájemně pomáhat a společně řešit problémy. Doufám, že jim to vydrží.
Mgr. Lucie Rychtrová, třídní učitelka
17. 9. 2020ADAPŤÁK 2020 - PRVNÍ ROČNÍK (1.A4)
Po začátku školního roku bývá na gymnáziích a středních školách zvykem vyrazit na adaptační pobyt. Letošní rok není navzdory covidu-19 výjimkou, tudíž jsme se my – novopečený první ročník – vypravili do Jiřetína pod Jedlovou.
Jiřetín je krásné malé městečko na úpatí Lužických hor – je obklopené nádhernou přírodou a skýtá spoustu možností pro turistické zážitky. Pro účely adaptačního pobytu ideální.
Byli jsme ubytováni v bývalém klášteře. Přes počáteční údiv nad vzhledem některých částí penzionu jsme se s ním rychle sžili.
Ještě v den příjezdu jsme stihli výlet na zříceninu hradu Tolštejn s překrásným výhledem do okolí. Počasí nám přálo, a tak vznikla řada pěkných fotografií. Večer se hrály seznamovací hry. Byli jsme rozděleni do čtyř týmů podle barev, stali se dobrými skřítky a dozvěděli se o sobě spoustu věcí. Po setmění se zpívalo a opékaly buřty u táboráku.
Druhý den jsme hned po snídani vyrazili do štoly Jana Evangelisty. S přilbami na hlavách jsme sestoupili do podzemí, neodradilo nás vlhko ani netopýři. Jen někteří vyšší spolužáci měli problém…
V poledne jsme se vrátili na oběd do našeho penzionu a po krátkém odpočinku vystoupali nejdříve na Křížovou, poté i Jedlovou horu. Jestli pro některé byla předchozí cesta na Tolštejn těžká, pak Jedlová se rovnala výstupu na Mount Everest. I ten jsme však zvládli a cestou zpět jsme byli odměněni spoustou krásných hřibů a dalších jedlých hub.
I druhý večer se nesl ve znamení veselých i vážnějších her. Jejich součástí bylo také představení známých filmových scén a historických obrazů v podání herců – amatérů. Nakonec jsme se mnozí sešli na jednom z pokojů, kde jsme si povídali až do časných ranních hodin.
Třetí den byl den odjezdu. Nasnídali jsme se, sbalili kufry a tašky, rozloučili se s naším penzionem a vydali se zpět domů. Odváželi jsme si krásné zážitky a vědomí, že naše nová třída bude skvělá parta dobrých kamarádů.
Nikol Hofmannová, Lucie Šebková, Ondra Hotový, Jakub Mašanský
23. 10. 2019SPIRÁLA SVOBODY
Pokud jste se v pondělí ráno po vstupu do školy podivovali výtvarné instalaci, která se přes víkend objevila v prostoru centrálního schodiště, a ptali se (případně se dosud ptáte), čí je to dílo, vězte, že ji vytvořil a instaloval Mikuláš Beck (8.A8). Spirála svobody je jeho příspěvkem do výtvarné soutěže vyhlášené v rámci Festivalu svobody na školách ke 30. výročí sametové revoluce na téma "Kdo, když ne my?!". Můžete mu proto i držet palce, aby jeho výtvor byl vybrán k vystavení v Centru současného umění DOX během připomínkových oslav 17. listopadu v Praze!
16. 10. 2019CYKLISŤÁK Z POHLEDU PRVNÍHO DRUŽSTVA ANEB "Když nemůžeš, tak se napij živé vody, teď už to bude jen z kopce a po větru"
Začneme základními informacemi. Naším lodivodem byl pan Václav Jelínek (u nás přezdívaný „Sporťák“, protože má v nohou rakety). V družstvu bylo celkem 10 cyklistů: Pavel Mundok, Filip Chaloupka, David Phan, Jakub Vohánka, Jakub Mrvík, Jakub Nagy, Radek Budiač, Martin Čonka, Zdeněk Košťál, Lukáš Dvořák a Nikol Nagyová.
První den kurzu se všichni rozdělili do družstev, byli poučeni o zásadách bezpečné jízdy na kole a poté se podrobili jízdě zručnosti, kde každý ukázal svou šikovnost. Poté už se každé družstvo vydalo jinou cestou. My jsme jeli přes Březno do Postoloprt a dále kolem Počerad na Ranou. Na Rané jsme se najedli a jeli zpět. V tento den se ukázalo, že cyklistika bolí, neboť kopec Milá zvládly vyšlápnout jen silné povahy.
Druhý den jsme vyjeli do Libochovic přes Peruc, Mšené Lázně a Budyni nad Ohří. Bylo horko a perucké kopce nám dělaly značnou obtíž. Odměnou za zdolané kopce nám byla krása Oldřichova dubu a osvěžení douškem z Boženiny studánky. Pokračovali jsme dál a další zastávkou byl vodní hrad v Budyni. Po odpočinku u hradu jsme jeli dál do naší cílové zastávky, tedy do Libochovic, tam jsme se najedli a jeli opět domů.
Třetí den byla rtuť teploměru opět vysoko a tentokráte jsme jeli směr Zichovec přes Cítoliby, Smolnici, Panenský Týnec a Žerotín. Během této cesty jsme měli přestávku u nedostavěného gotického chrámu Panny Marie v Panenském Týnci. V Zichovci jsme poobědvali a cestou zpět jsme se zastavili v obci Klobuky u pramene, kde jsme si doplnili lahve na doporučení našeho vedoucího, který ho nazval „živou vodou“. Věřte, že živou vodu jsme na cestu ke klobuckému menhiru opravdu potřebovali. V tento den jsme také zjistili, že výrok: „To už je skoro jen rovina!“ je předzvěstí několika kopců.
Cílem čtvrtého dne byl rekreační areál Benedikt v Mostě. Jeli jsme přes Lenešice, Břvany (zde jsme ochutnali další „živou vodu“ - Břvanskou kyselku), Počerady, Polerady a Lišnice spolu s družstvem druhým. V tento den už bylo příjemněji a cestou jsme byli udiveni velikostí tepelné elektrárny Počerady. Oběd jsme vzali rychle v KFC či McDonald´s. U jezera Benedikt jsme složili hlavu a někteří vyzkoušeli i vodu. V Havrani jsme se rozloučili s druhým družstvem a náročnou trasou přes Blažim a Výškov jsme se vrátili do Loun.
Poslední, tedy pátý den bylo opět větší horko a naší destinací se stal Žatec. Jeli jsme přes Lenešice, Postoloprty, Zálužice, Hradiště a Trnovany. Trasa byla lehčí než ostatní dny a jelo se trochu klidnějším tempem. V Žatci jsme viděli chmelařské muzeum a orloj. Najedli jsme se, dali zmrzku a nejkratší cestou jsme jeli domů. Věta našeho vedoucího: “Teď už to bude po větru a z kopce“ nás moc neuklidnila, ale k překvapení nás všech jsme se tentokrát moc bát nemuseli. Jeli jsme sice proti větru, ale cestou stačilo překonat pár kopečků a cesta byla převážně z kopce. Když jsme dorazili ke škole, čekalo nás závěrečné vyhodnocení a vyhlášení nej…cyklistů.
Za dobu 5 dnů naše družstvo ujelo kolem 300 km.
Jezdci našeho družstva byli velice úspěšní.
Pavel Mundok dostal ocenění nejlepší cyklista GVH roku 2019 a 1. místo v jízdě zručnosti.
2. místo obsadil Radek Budiač a 3. místo Jakub Nagy. Cyklistou družstva po náročném rozhodování se stal Lukáš Dvořák. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat jediné dívce našeho družstva, Nikol Nagyové, která byla mezi děvčaty nejlepší v jízdě zručnosti a stala se právem cyklistkou GVH roku 2019. V družstvu plném chlapců to neměla jako jediná dívka jednoduché, ale srdnatě se s tím poprala a dokázala, že v 1. družstvu není náhodou. Zvláštní dík patří všem vedoucím a hlavně našemu „Sporťákovi“, který byl na nás moc příjemný, staral se o nás jak o vlastní, užili jsme si s ním spoustu srandy a jsme rádi, že jsme jeli zrovna s ním. Celý kurz se hlavně i díky němu nesl v příjemné atmosféře a my se těšili na každý den kurzu.
Martin Čonka 3. A/4
19. 12. 2018ADVENT V SASKU
V tomto školním roce se uskutečnily dva adventní zájezdy do nedalekého Saska. Naším cílem bylo seznámit se blíže s kulturou a předvánočními zvyky našich sousedů.
První zájezd se konal 5. prosince 2018. Zúčastnila se ho třída 4A/8 společně s žáky dějepisného semináře pana profesora Řeřichy.
Cílem našeho zájezdu byl zámek Weesenstein, kde jsme navštívili velmi poučnou výstavu Böhmen ist mein Heimatland, která zajímavým způsobem přiblížila soužití českého a německého obyvatelstva Sudet v letech 1918 až 1945.
Dále jsme měli možnost prohlédnout si interiéry zámku s mnoha zajímavými exponáty, např. překlad Božské komedie do němčiny, který vytvořil saský panovník Johann von Sachsen.
Naše exkurze pokračovala v Pirně na tradičním adventním trhu. Zde byla možnost ochutnat místní speciality a také zakoupit si tradiční krušnohorské výrobky.
Třetím cílem byla pevnost Sonnenstein. Toto místo se v době druhé světové války stalo dějištěm masového vyvraždování duševně nemocných lidí.
Druhý adventní zájezd se uskutečnil 11. prosince 2018, zúčastnily se třídy vyššího gymnázia.
Dopoledne jsme zavítali do galerie Zwinger, abychom si prohlédli obrazy starých evropských mistrů v obrazárně Alte Meister. Rozhodně bychom se sem rádi ještě vrátili…
Poté jsme společně prošli starým centrem Drážďan kolem zámku a kostela Frauenkirche na Striezelmarkt. Mohli jsme nakupovat, fotografovat, ochutnávat, zkrátka poznávat a užívat předvánoční atmosféru.
Počasí nám tentokrát příliš nepřálo, ale přesto se zájezd vydařil.
Mgr. Hana Vorlová
3. 10. 2018Holadndští studenti poznávají nejen Louny
Třetí týden školního roku se uskutečnila druhá část výměnného pobytu mezi studenty našeho gymnázia a studenty z nizozemského Calvijn Groene Hart. Stejně jako při našem pobytu minulý rok v Barendrechtu byl i tento týden v Lounech plný zajímavých aktivit a výletů.
Program začal v sobotu veselým přivítáním našich přátel na letišti v Praze. Večer toho dne jsme naše hosty seznámili s českou domácností a vychutnali si večeři. V neděli každá dvojice podnikla individuální výlet. Některé páry se vypravily poznávat českou historii na Karlštejn, jiní se vydali nakupovat do Prahy a někdo objevoval Louny.
V pondělí se opět celá skupina setkala na uvítání s ředitelem školy. Studenty jsme poté školou provedli. Po obědě naše hosty přivítal starosta. Odpoledne jsme si zahráli zajímavou orientační hru, při které jsme poznali Louny a den jsme příjemně zakončili večeří na Minigolfu. Následující den byl velmi zajímavý, ale také náročný. Jeli jsme do Karlových Varů. První zastávkou byla sklárna Moser, poté jsme pokračovali do centra Karlových Varů. Navštívili jsme Muzeum Jana Bechera. Středu jsme trávili v Lounech a okolí. Den jsme začali v Kulturním domě Zastávka, kde jsme všichni absolvovali lekci společenských tanců. Pro nás, absolventy tanečních lekcí, to nebylo obtížné. Naopak pro naše hosty to byla nová zkušenost, která se jim velmi líbila. Pokračovali jsme prohlídkou skanzenu Březno u Loun. Odpoledne jsme se vypravili na Ranou a většina z nás se i proletěla větroněm. Večer jsme si zahráli bowling. Čtvrtek byl vrcholem celého výletu. Navštívili jsme Památník Lidice. Pro všechny to byl dojemný zážitek a předčilo mé očekávání, jak emotivně všichni tuto prohlídku pojali. Pokračovali jsme do Prahy, kde jsme navštívili spoustu zajímavých míst: okolí Pražského hradu, Karlův most, Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje, kde jsme se snažili vžít do situace českých parašutistů bojujících o život po atentátu na Heydricha, Tančící dům… Čas také zbyl na nákupy suvenýrů a dárků.
Pátek začal opět v budově školy, kde došlo k oficiálnímu ukončení a předání diplomů. Zakončení úspěšného týdne bylo už smutnější. S našimi přáteli jsme se rozloučili na letišti. Rozloučení bylo velmi dojemné a nechyběly ani slzy. Jsem ale šťastný, že jsem se projektu mohl zúčastnit. Nabyli jsme spoustu zážitků a zkušeností, na které nikdy nezapomeneme. Doufám, že projekt bude v budoucnu pokračovat stejně úspěšně jako letos.
Tento článek a vzpomínku chceme věnovat našemu spolužákovi a kamarádovi Jakubu Köhrovi, který tragicky zahynul nedlouho po ukončení tohoto krásného týdne.
Za všechny účastníky výměnného projektu David Marek
24. 9. 2018Adapťák 2018
Ačkoliv jsme už týden chodili do stejné třídy, stále jsem viděla spíš neznámé tváře, než abych v nich rozeznávala své spolužáky, které budu vídat ještě další 4 roky. To není jen tak. A proto v pondělí 10. 9. začalo naše dobrodružné seznamování. Cesta i ubytování proběhly poklidně a my byli připraveni zahájit řádné utužování kolektivu. Byli jsme losem rozděleni do čtyř družstev a již první úkol - vymyšlení názvu týmu - jsme pojali velice kreativně. Tak vznikly týmy Angrešti, Zoufalci, Gucci Gang a Nevíme, které držely pospolu až do úplného konce. Zahráli jsme si různé hry, nechyběly ani procházky a sportovní aktivity. V úterý jsme se vydali do Rabštejna, kde jsme viděli dechberoucí přírodu i architekturu. O to víc dechberoucí bylo však následné šplhání do prudkého kopce na cestě zpět.
Večer jsme si udělali besídku s krátkými vystoupeními a maskami, u které se všichni dobře pobavili. Ve středu už jsme se jen zabalili, dostali pochvalu za vzorné chování a vydali jsme se směr Louny.
Ještě jsme udělali menší zastávku v Manětíně na prohlídku zámku, kde to bylo velice pěkné, ale my už se těšili domů, o čemž svědčí i fakt, že jsme zavrhli návrh paní učitelky zajít si na něco dobrého, jen abychom už jeli - a to je co říct! Přesto jsem si výlet velice užila a dovolím si tvrdit, že i moji spolužáci.
Dozvěděli jsme se o sobě vzájemně spoustu věcí a konečně se pořádně poznali, takže "cíl splněn”!
Kateřina Kotorová
Ve dnech 10. 9. - 12. 9. 2018 jsme se my, 1.A/4, vydali spolu s naší třídní paní učitelkou Vorlovou a paní učitelkou Vernerovou na adaptační pobyt do Poustek u Žihle. Cílem tohoto pobytu bylo navzájem se seznámit a poznat se jak se spolužáky, tak s kantorkami. Dle mého názoru jsme tento cíl úspěšně splnili. Nyní máme všichni alespoň základní povědomí o tom, jak se kdo jmenuje, z jaké školy přišel, co má rád a co naopak ne. Společně jsme si užili zábavné hry, které pro nás připravily paní Vorlová a Vernerová a během dvou pěších výletů nedotčenou přírodou jsme měli čas a možnost začít se mezi sebou bavit, čehož si myslím jsme skvěle využili a poznali se ještě o něco lépe. Mé dojmy z celého pobytu jsou velmi kladné a doufám že mluvím za celou třídu když řeknu, že pevně věřím v nadále pokračující dobré vztahy našem vesměs dívčím kolektivu i se všemi učiteli.
Daniela Štěpánová
20. 9. 2018Francie 2018
Letošní prodloužené léto každý z maturantů trávil po svém, někdo odpočíval, někdo zase pracoval. Našli se ale dva studenti, kteří si řekli, že 4 roky na gymnáziu plné učiva jim nestačí a celý jeden měsíc se rozhodli strávit na studijním pobytu ve Francii.
V únoru jsem se já (Jan Budinský) a Zuzana Švarcová, oba z maturitního ročníku, rozhodli zkusit přihlásit na měsíční pobyt ve Francii pořádaný AMICIFem (odnož Lions klubů pro mezinárodní frankofonní styky). První Lions klub založil Američan Melvin Jones na začátku 20. století a dnes se jedná o jednu z největších humanitárních organizací na světě. Každoročně se ve Francii otevírá několik center CIF (Mezinárodní frankofonní centra), která přijímají francouzsky mluvící studenty z celého světa.
Přijímací procedura nebyla jednoduchá, se Zuzkou jsme museli vyplnit velké množství papírů a formulářů. Bylo potřeba napsat motivační dopis, paní profesorka Krahulíková nám napsala doporučující dopis a ještě k tomu jsme museli natočit krátké video o sobě. Jedním z hlavních předpokladů pro přijetí je i dobrá znalost francouzského jazyka – doložená maturitní zkouškou či složením mezinárodního certifikátu DELF.
Po dlouhém čekání jsme v dubnu oba dostali zprávu, že naše přihlášky byly přijaty. Jako jediní z České republiky jsme tedy byli vysláni reprezentovat naši malou zemičku. Zuzka jela do regionu řeky Loiry a já do Normandie. Ještě před tím, než jsme se rozdělili, jsme strávili 2 dny v Paříži, kde se konalo setkání všech „Lionů“ a „stážistů“, kteří se následně rozjeli do 4 center po celé Francii. Pařížský pobyt byl zakončen velkým večírkem, během kterého měla každá země 2-minutové představení. My se Zuzkou jsme všechny ohromili českou polkou.
Dále následovaly 4 týdny v našich centrech mezi ostatními studenty a také v rodinách. Já v Normandii absolvoval společně asi s 20 studenty opravdu nabitý program plný výletů a setkání s jednotlivými kluby Normandie. Navštívili jsme hlavní město regionu Rouen, dále Caen, Dieppe, Monetův ateliér, viděli jsme naživo etapu Tour de France a hlavně také nespočet hradů a zámků. Úžasné bylo, že jsme byli také svědky vítězství „les bleus“ (národního týmu) na mistrovství světa ve fotbale.
Poslední týden jsme pak strávili v rodinách, já měl tu skvělou příležitost účastnit se pravé svatby ve Francii, a to dokonce na zámku.
Zuzka byla v nejdéle fungujícím centru v La Baule, kde bylo mnohem více stážistů (asi 50). Nejezdili tedy tolik na výlety, ale spíše pořádali mnoho besed a měli také kulinářské dny. Vystřídali dokonce 3 různé rodiny, ve kterých pobyli vždy jen pár dnů.
Po jednom z nejlepších červenců jsme se vrátili zpátky domů, ten měsíc nám dal hodně. Naše francouzština se opravdu výrazně zlepšila, začali jsme téměř přemýšlet tak nějak francouzsky. Získali jsme spoustu nových přátel z celého světa, úžasné zážitky, které se nedají zapomenout, i tolik nových kontaktů ve Francii. Heslo Lionů zní: „We serve“ (sloužíme) a opravdu je tomu tak, každý okamžik nám k něčemu posloužil a my teď šíříme poslání dál a sloužíme ostatním. A tak doufám, že právě tento článek se stane jakýmsi sluhou pro příští studenty našeho gymnázia a pomůže jim rozhodnout se stejně jako letos my využít této obrovské příležitosti. Tu máme jako jediní v republice k dispozici právě my Louňáci z Gymnázia Václava Hlavatého,a to hlavně díky paní profesorce Martině Krahulíkové, které tímto ještě jednou nesmírně děkuji za její snahu. Merci Madame, Merci AMICIF, Merci La Normandie, Merci La France!
Jan Budinský