Informatika a výpočetní technika

Můj milý čtenáři,

dnes si můžeš počíst o pátém - a v rámci tohoto cyklu akcí posledním - setkání s Centrem virtuálního prototypování FSI UJEP v Ústí nad Labem.

Jen pro stručnou rekapitulaci - druháci navrhli potrubí, vytiskli ho, slepili, nechali proudit kapalinu a dnes... a dnes počítali. 

 Počítali? S kým? S čím?

S kolegou Kašpárkem z UJEPu. S Matlabem.

Matem a Labem? Nebo snad Matem nad Labem?

Ale ne, jako vzorní středoškoláci si ošahali Matlab. Takovou hodně nóbl aplikaci na  vědecké a technické výpočty, analýzu dat, vizualizaci a vývoj algoritmů.

Sakra, to zní vznešeně...

Inu - matematika. Pro světa znalé - vytvářeli vlastně matici hodnot, které byly naměřeny při průtoku kapaliny tou jejich rourou. 

A jak jim to dopadlo?

Chvíli jsem uvažoval o použití Cimrmanovy konstanty, ale nakonec dorazili k cíli i bez ní.

Cimrmanova konstanta? Jsem jediný, kdo o ní neslyšel?

No - asi ano... Tak geniální objev... Jára vlastně vytvořil fyzikálněbiologickohudební hodnotu, kterou použiješ k násobení, dělení, přičítání, odčítání či umocňování naměřené hodnoty tak, abys dostal potřebný výsledek!

Geniální!

A  přitom tak prosté, že milý Watsone? Každopádně - mám-li použít nějaké moudré slovo na závěr: pro mne byla celá akce cenná hlavně tím, že mohli ochutnat něco, co nemáme standardně u nás gymplu. Laboratoře se solidní technickým vybavením - nebudu zastírat, že v takovém prostředí se dají učit trochu jiné věci než na nešem ústavu. Ale taky proto jsme tam jezdili.

A co příště?

To zatím neodhadnu. Teď mne čekají ročníkovky, sočky, projekt s Průša 3D, standardní učitelské aktivity... tak ještě nevím. Ale jeden nápad se klube:

https://prf.ujep.cz/cs/popularizacni-prednasky-stredni-skoly

Tak to držím palce!

P.S.: Tady se můžete podívat, jak kapalina frčela tou slavnou rourou :)

 < PROUDĚNÍ >

Ale dnes to v Ústí vypadalo dost strašidelně?
Co vás nemá - naopak - byla to pohoda a klídek. Teda - musím uznat, že za okny padal sníh a drobet profukovalo, ale jinak... fakt pohoda. Tak - kde jsme minule skončili? Aha - potrubí! Dnes jsme tedy pokračovali. Potrubí s dost křivolakým profilem odlito, přecházíme k instalatérským dovednostem.

Instalatérským?

Jasně - když skladník si může číst Vergilia v originále, tak my můžeme řezat závity a spojovat roury pěkně dohromady. Co si budeme nalhávat - umět něco sešroubovat je dnes pomalu stejně výnosná dovednost jako neurochirurgie. Takže se dnes 2A4 rozdělila na několik skupinek. Jedni/jedny budou míchat roztok (na práci dostali slušivé laboratorní pláště, které jim padly jako ulité... teda skoro, že Šárko?), který bude v potrubí zviditelňovat proudění další tlupa spojí jednotlivé elementy roury (taková práce se závitníkem - to už na gymplu dlouho nebylo), třetí připraví zkušební stůl, kde se bude laserem osvěcovat celý pokus (to je šroubek sem a šroubek tam, viďte Honzo?)

(Tyto dvě fotografie jsou od I. Rejnkové - děkuji za pomoc.)

Poslyšte - nevznikla i nevelká čtvrtá skupinka, která si dala kafe?
Jasně - bez kafe by to nešlo. Nuž tedy - když se podařilo všechno sestavit, doladit a nachystat, začala laserová show! Z bezpečnostních důvodů všichni nasadili speciální brýle, ve kterých ovšem vypadali ještě víc vědecky než kdykoliv předtím. Protékající kapalina proudila, částice v ní řádně vířily, laser scénu nasvěcoval tajuplným zeleným světlem, kamera vše snímala a Zaky fotil, abyste mohli žasnout a závidět. Ano - slovy našich lektorů: "Nejdřív pokud měsíc chystáte a pak deset minut měříte..."

Takže máte hotovo?

Ale ne - teď ještě musejí výsledky měření vyhodnotit z několika hledisek. Ale to bude za měsíc (nejspíše 27. února) a tam si ošmatají MATLAB. Nebojte - a kdyby výsledky náhodou přinesly nějakou nobelovku (nezaměňujte s jobovkou), tady na našem webu budou opět aktuální informace.
Tož se těším!

MOV_20230130_1136280      MOV_20230130_1149036     MOV_20230130_1151508      MOV_20230130_1202371    
 

My taky - a ještě jednou - všem z virtuálního prototypování na FSI UJEP - veliké díky :) Váš Zaky.

Dobrý den, to mi teda řekněte, Vy jste opravdu vymysleli rouru?

No, rouru... ono to spíše vypadá jako... jako nepovedený vanilkový rohlíček...

Jak je to možný?

Hm... jak to říct... minulé setkání jsme v Invertoru nakreslili půlku potrubí... takovýho dost zprohýbaného potrubí... Ten výkres si prošel slicováním a pak šel do 3D tiskárny. Tam se vytiskly právě ty nepovedený vanilkový rohlíčky.

Úžasný... a co jako dál?

Co dál... zkus si představit naši tlupu, jak sedí v učebně s počítači, z repráků zní nefalšovaný punk a my máme v rukou šmirglpapír, ten vanilkový půlrohlíček a brousíme a hladíme a leštíme...

Leštíte?

No - leštíme. Úkol zněl jasně - vyleštit povrch výtisku tak, aby byl hlaďoučký jako...

Jo, nemusíš pokračovat, já to úsloví znám také. Ale proč?

Protože ten vyleštěnej povrch bude na závěr vnitřek tý slavný roury. Čím hladší bude, tím líp v ní bude proudit kapalina... nebo plyn.

Vy do tý roury budete něco napouštět?

Jojo,  až bude hotovo, tak budeme sledovat, jak kapalina proudí a co může dělat problémy v proudění.

Ty brďo, tak to je drsnej level...

Vydrž, teď jsme teprve brousili. Po vybroušení se obě půlky vanilkového rohlíčku... já už z tebe blbnu... obě půlky budoucí roury slepily k sobě a několik takových kratších rour jsme spojili do jedné... asi 3/4 metru dlouhý roury finální.

A co dál?

Co dál? V lednu budeme naše roury zalévat do epoxydu - ony totiž budou sloužit jako kopyto. A protože jsou - ty roury - vytištěné z vodou rozpustnýho materiálu, tak po zatvrdnutí epoxydu nalijeme vodu, kopyto se rozpustí na my budeme mít epoxydovej kvádr s vnitřní dírou - a to bude ta slavná roura!

Úžas... úžas jak Alenka v říši divů!

Nepropadej emocím a těš na další pokračování naší story "Jak udělat rouru"! Jako bonus koukni na pár Farblichtbildern.

Na co? Tohle snad ani gůgltanslátor nepřeloží. Nebo jo?

Uvidíme. Každopádně - 30. ledna - hurá do Ústí!

Dobrý den, to mi teda řekněte, jak se projektuje roura?

Cože - roura?

No - trubka… potrubí…

Co vás to napadlo? Projektovat trubky?

Kdyby jenom napadlo - my z toho udělali projekt. Teda - nejen my, ale hlavně Centrum virtuálního prototypování FSI UJEP Ústí n/L.

A to se dělá jako jak?

Inu - to se vezme fakulta, která se věnuje technickému vzdělávání, k tomu se přidá přiměřené množství lounských gymnazistů, vše se opatrně promísí a pak se doufá, že výsledný produkt bude odpovídat výchozím představám.

To zní dost zajímavě. A teď na rovinu - co se teda dělo? Ono to zatím zní jako kus receptu Magdaleny Rettigové.

Nu co… ve středu 2.11.2022 jsme se vydali do Ústí na katedru, kde už jsme jednou hosty byli a kde už začínáme být skoro jako doma. Pod dohledem šikovného inženýra pana Miloše Kašpárka a jeho dvou kolegů jsme začali technicky kreslit. A hned v docela profi software! Autodesk Inventor! No kdo z vás to má? Aha - všichni…

No bodejť, vždyť ona existuje studentská licence, že?

Takže - narýsovat přímku… okótovat, ukotvit, rotovat, spojit... Hele, docela to šlo! Pravda, trochu nás zdržovaly přestávky na čaj (teda když nepočítám našeho Zakyho - to je kofeinový narkoman…), chlebíčky a tatranky, ale energii bylo potřeba doplnit. Po poledni jsme už na monitorech měli cosi, co vypadalo dost osobitě… aha - podstavec. Ještě ho virtuálně rozříznout, vyexportovat, slicovat a pustit do 3D tiskárny.

A co dál?

A co dál? Ta středa byla první z cyklu asi pěti setkání nad technologií 3D tisku. A zdá se, že jsme nebyli úplně marní.

Takže z vás budou inženýři?

A jo! To vůbec není špatný nápad!