Co se od našich "dospěláků" dozvíme? Co nám prozradí za tajemství ze svého života? Budou nějaké perličky či dokonce senzace? Prostě - kvarta se za nimi vydala a kladla otázky.

Jak to probíhalo? Tak či onak - kvartáni si vylosovali pedagogy, za nimiž se vydali, aby okusili první příchutě žurnalistického řemesla. Tak Vám přejeme napínavou četbu!

Vyučuje francouzský a český jazyk na gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech, a to už jednatřicet let. Předtím krátce učila na ZŠ Školní. Mezi její zájmy patří kantorská profese a vše spojené s francouzštinou a Francií, kam často cestuje a má zde dlouholeté přátele. Obecně ji velice baví jazyky, ovládá angličtinu, ruštinu a francouzštinu. Dále má ráda svou zahrádku, a také zvířátka, hlavně pejsky. V poslední době jsou její největší radostí vnoučátka Anetka a Maxík.

Co vás vedlo k tomu, stát se učitelkou?

Učitelství máme v rodině, můj dědeček byl celý život učitel a oba moji rodiče byli učitelé a později ředitelé školy. Od malička to bylo to, co mě bavilo a chtěla jsem to dělat, i když jsem uvažovala také o medicíně, která mě také lákala a stále láká.

Začala jste učit hned zde na GVH?

Krátce před mateřskou jsem učila na ZŠ Školní, kde jsem byla jen několik měsíců. Po mateřské, v roce 1991, jsem začala vyučovat tady na gymnáziu. Takže jsem tady jednatřicet let.

Kde jste se naučila francouzsky?

Tady na našem gymnáziu. Na základní škole jsem měla angličtinu a ruštinu, a když jsem v roce 1977 nastoupila na gymnázium, tak jsme neměli žádný výběr. Ruština byla povinná pro všechny a druhý jazyk se rozdělil podle tříd. My jsme byli A, a tak jsme dostali povinně francouzštinu. To mě nejdřív mrzelo, nechtěla jsem přijít o angličtinu, ale pak jsem si francouzštinu velmi oblíbila a nakonec jsem z ní odmaturovala a šla ji studovat dál.

Kdy jste poprvé navštívila Francii?

To vím naprosto přesně, bylo v druhém ročníku na FF UK, v roce 1982. Dostala jsem možnost jet na stáž do Francie, což bylo v tehdejší komunistické době velice složité. Poprvé jsem tedy navštívila Francii před čtyřiceti lety.

Co Vás tam nejvíce překvapilo?

V době socialismu, kdy se u nás stály fronty úplně na všechno, mě na první pohled překvapily materiální rozdíly. A jinak, čím více tuto zemi poznávám, mentalita lidí. Řekla bych, že Francouzi jsou celkově přátelštější, upřímnější a ochotnější pomoct. Ze zkušeností které mám, mi přijdou pohostinnější a sympatičtější než u nás.

Jezdíte stále na stejné místo nebo lokality měníte?

Mám procestovanou celou Francii, ani bych už nespočítala, kolikrát jsem tam od první stáže byla. Znám docela dobře Paříž, kde jsem, kdybych to nasčítala, strávila hodně času. Asi nejvíc znám díky přátelům jižní Francii, kam jsem také v roce 1994 odjela se studenty na první výměnný pobyt (kterých bylo od té doby již 22). Jih mám tedy procestovaný velice dobře, ale Francie je veliká země a mohla bych ji objevovat celý život. Nicméně na nejznámějších památkách a turistických atrakcích jsem asi byla.

Přemýšlela jste někdy o tom, že byste se do Francie odstěhovala?

Přemýšlela, ale vzhledem k tomu, že pocházím odtud a mám tu rodinu a zázemí, by nebylo tak jednoduché odejít. Každopádně se do Francie často a ráda vracím. Zrovna teď jsem se tam mohla vrátit až asi po dvou letech, a to hlavně kvůli Covidu. Občas lituji toho, že jsem víc nevyužila možnost dlouhodobější stáže při studiích, protože později při profesním životě a rodině už je například šestitýdenní stáž složitější.

Jaký je Váš nejzajímavější zážitek za katedrou našeho gymnázia?

Zážitků za ta léta není málo a myslím si, že ty nejzajímavější legrace, příhody a přátelství, ať už se studenty nebo Francouzi, vznikaly během našich výměnných pobytů. Ale je toho tolik, že si teď konkrétně nevybavím nic, co bych označila jako nejzajímavější.

 Hodnocení autorek:

Pro setkání jsme vybraly mimoškolní prostředí, což se ukázalo jako dobrý nápad, protože to navodilo uvolněnější atmosféru. Rozhovor probíhal bez problémů a podle dohodnutých otázek. Jediné, co nám trochu zkazilo náladu, byly povětrností podmínky a následné skorozřícení pergoly na naše hlavy. Aby bylo posezení ještě příjemnější, objednaly jsme si zákusky. Po skončení samotného interview jsme si velmi hezky popovídaly. Hovor se točil nejdřív kolem Francie, která byla i předmětem interview, ale pak jsme se dostaly až k naší vlastní maturitě. Paní Krahulíková byla velmi milá a na naše otázky odpovídala skoro vždy dlouhým vyprávěním, takže jsme ani nemusely pokládat doplňující otázky. Velice nás potěšilo, že se na interview opravdu připravila a odpovědi měla pečlivě promyšlené. Celkově se nám náš interview velice líbil a myslíme si, že se i povedl.

“České školy jsou těžší než americké,” říká Joel Cameron Head.

Dnes jsme pro vás připravili rozhovor s panem učitelem Headem z našeho gymnázia. Pan Head je původem z Kalifornie, ale přestěhoval se do České republiky. A více se dozvíte v našem rozhovoru

Co děláte ve volném čase?

Nemám moc volného času, hlavně proto, že mám čtyři děti, takže jsem jimi dost zaměstnaný. Dvě jsou navíc ještě dost malé, takže dost času trávím s manželkou a dětmi. Ale když mám volno, tak rád čtu nebo si rád zahraji s dětmi hry na konzoli. Také rád prohlížím internet.

Co jste dělal v USA?

Byl jsem učitel, pracoval jsem pro vydavatelskou společnost v New Yorku. Byl jsem i pět let v Armádě USA.

Na jakou hodnost jste dosáhl v armádě?

Seržant

Jak jste se dostal do České republiky?

V České republice jsem byl poprvé v roce 1992, ale jen jsem projížděl, abych viděl Prahu. V roce 2001 jsem se sem přestěhoval, protože mám rád Evropu. Předtím jsem učil angličtinu ve škole v Jižní Koreji, ale měl jsem kamaráda, co měl v Litoměřicích jazykovou školu a on mě pozval, abych učil u něho. Jenom jsem řekl „Výborně,“ protože jsem chtěl zase vidět Evropu, a tak jsem se přestěhoval do Litoměřic.

Kolik zemí jste procestoval?

Já nevím. Hodně, hodně zemí. Většinu evropských zemí, Severní Ameriku, severní Afriku, nějaké asijské země…

A jaká země se vám líbila nejvíce?

Moc se mi líbí Mexiko, protože miluji jejich jídlo. V Evropě země u moře. Takže Itálii, Španělsko, Francii. A samozřejmě i Českou republiku, ale ta není u moře. Speciálně se mi líbí ty země u Středozemního moře.

Co se vám nejvíc líbí v České republice?

V Česku se mi nejvíc líbí architektura a také hrady jsou zajímavé. Ale i české jídlo je vynikající, je to můj styl jídla, velké a syté jídlo. A české holky jsou nádherné.

Měl jste nějaký zajímavý zážitek, když jste cestoval po světě?

Ano, měl jsem pár i velmi nebezpečných zážitků. Jeden zážitek mám z Maroka. V Maroku jsem šel do Rabatu, což je hlavní město Maroka. A neměl jsem pokoj v hotelu, tak jsem musel spát venku u vlakové stanice ve spacáku. A uprostřed noci jsem si slyšel dva Maročany, jak přišli, a myslel jsem že mě okradou. Slyšel jsem, jak se přibližovali, ale nechal jsem oči furt zavřené. Počkal jsem, až budou blízko, a potom jsem na ně vykřikl (výkřik). To je vyděsilo a rozutekli se do různých směrů. To byla asi ta nejnebezpečnější situace, kterou jsem zažil.

A nejvíce trapný moment?

Nejvíc trapný moment v mém životě? To je těžká otázka. Jednou, bylo to na univerzitě v Kalifornii, tak tam byla holka, co jsem měl moc rád a ona zrovna byla na obědě v jídelně. A já jsem se rozhodl, že budu cool. Tak jsem si vzal jídlo a šel jsem si pro kečup. Ten kečup byl v takových lahvích, které musíte zmáčknout a jako pumpa (imitace zvuku takové lahve). A jak jsem si bral ten kečup, tak jsem koukal na ni, chlubil jsem se jí svými svaly a kečup vystříknul z té lahve na mě. Kečup jsem měl všude a ona se smála. Stejně jako všichni ostatní a já se cítil blbě.

A kde jste studoval v USA?

Studoval jsem na malé univerzitě v San Diegu. To je v Jižní Kalifornii kousek od hranic s Mexikem.

Jaké to bylo studovat v USA?

Byla to velmi dobrá škola, studoval jsem dějepis, literaturu a politiku.

Jaký je rozdíl mezi studiem v ČR a USA?

Myslím, že české školy, hlavně gymnázia a střední školy, jsou o dost těžší než v USA. Ale když se dostanete na univerzitu, potom jsou univerzity v USA docela o dost těžší. Záleží však na univerzitě. Pokud si vyberete dobrou univerzitu, je to trochu víc náročnější než v Česku. A jsou i delší, trvá to déle je vystudovat. Ale české střední školy jsou těžší než v USA.

Jaká byla vaše předchozí práce v ČR?

Učil jsem na Univerzitě v Ústí nad Labem.

Děkujeme za rozhovor a přejeme vám hezký den.

Ptali se Petr Hlavsa a Ba Duc Toan Nguyen.

Rozhovor proběhl 26. května v kabinetě angličtiny v přátelské atmosféře.

1. Proč a kdy jste začala učit na naší škole?

 ,,Začala jsem se seminářem, který mi byl nabídnut panem ředitelem a je to už dva roky zpátky. Poté co byl velký zájem o španělštinu a nabídla se prvním ročníkům, jsem zde začala učit  na zkrácený úvazek.“

 2. Jak jste se dostala ke španělštině a co Vás na ní baví?

 ,,Ke španělštině jsem se dostala úplně náhodou, protože jsem ji měla na střední škole. Bylo to ve třetím ročníku na Obchodní akademii v Trutnově, kdy jsme ke dvěma cizím jazykům přibírali ještě třetí. Všichni jsme tajně doufali, že budeme mít angličtinu, ale naše paní učitelka, která již dřív učila španělštinu se rozhodla, že to s námi zkusí. Ze začátku se nám to moc nelíbilo, ale dnes jsem velmi ráda, že jsem tenkrát se španělštinou začala. Pokračovala jsem s ní i poté, co jsem pracovala v cestovní agentuře a do Španělska jsem hodně jezdila.“

 3. V jaké konkrétní španělské destinaci jste byla a kde se Vám nejvíc líbilo?

 ,,Byla jsem v Madridu, poté v Barceloně a v Toledu, úplně nejvíc se mi líbil Madrid, protože to je opravdu krásné město. Byla jsem tam s kolegyní, která pravidelně jezdila do Španělska a která to tam znala a ukázala nám i místa, která normálně cestovní kancelář neukazuje.“

 4. Učila jste i na jiné škole než tady?

 ,,Ano, učila jsem tři roky tady v Lounech na obchodní akademii v letech 2008 až 2011.“

 5. Kde se vidíte v budoucnu, chtěla byste nadále zůstat na našem gymnáziu nebo se máte v plánu dále nějak rozvíjet?

 ,,Určitě bych chtěla tady zůstat, protože se mi tady líbí. Takže , když bude o španělštinu zájem, tak tu rozhodně zůstanu. Studuji zároveň vysokou školu, protože si potřebuji doplnit vzdělání. Studuji zároveň i germanistiku, protože můj další jazyk je němčina,  takže doufám že ji také třeba někdy budu učit. Ale španělština je má srdcová záležitost.“

6. Máte nějakou oblíbenou příhodu, co se Vám na naší škole stala?

 ,,Jednu takovou oblíbenou mám. Když jsem tady začínala, tak první rok jsem učila distančně a neznala jsem tak, kde se nachází určité třídy. Tak se mi jednou stalo, že jsem přišla do třídy, kam jsem vůbec nepatřila a neměla jsem tam jít. Studenti se zasmáli a vysvětlili mi, kde se nachází ta moje třída.“

 7. Jaké máte koníčky, kromě jazyků a cestování?

 ,,Určitě, baví mě práce na zahrádce a pak mě baví tanec, v současné době na to bohužel nemám moc času, protože právě ještě studuji vysokou školu. Ale snažím se i třeba chodit s hůlkami.“

 8. Jakému konkrétnímu tanci se věnujete?

 ,,Tancovala jsem kdysi španělské tance, ale v současné době je to spíš tak rekreačně, že třeba si jdu někam zatancovat s kamarády, bohužel to není moc často.“

 9. Pocházíte tady odtud, nebo z úplně opačného konce republiky?

 ,,Narodila jsem se v Praze a poté jsem vyrůstala v Krkonoších.“

Rozhovor se uskutečnil 24. května v učebně IVT o velké přestávce. Komunikace proběhla bez problému, velmi rychle jsme si dohodly termín. Samotné interview se neslo ve velmi pohodové atmosféře a paní Betková na nás působila příjemným dojmem.

1/ Jak dlouho jste u nás na gymnáziu?

,,V září to bude osm let.“

2/Kde jste pracovala před nástupem na gymnázium?

,,Před nástupem na gymnázium jsem deset let pracovala v galerii Benedikta Rejta jako dokumentaristka.“

3/ Bavilo vás to?

,,Ano, bavilo mě to“

4/ Jestli vás tato práce bavila, tak proč jste odešla a proč jste přešla k nám na gymnázium?

,,Protože jsem spíše zaměřena na tenhle obor, takže jsem si potom vystudovala a nastoupila sem na gymnázium.“

5/ Takže jste studovala pedagogiku?

,,Speciální pedagogiku, ano.“

6/ Je toto vaše vysněná práce?

,,Vysněná práce je každá, která mi dává smysl, takže ano i tohle je moje vysněná práce.“

7/ V čem vás tato práce naplňuje?

,,Naplňuje mě právě tím, že mi dává nějaký smysl, že za sebou vidím nějaký odvedený cíl.“

8/ Byl někdy moment, chvíle kdy jste chtěla s touto prací skončit?

,,Ne, nikdy.“

9/Proč a kdy jste se rozhodla, že budete asistentkou pedagoga?

,,Já jsem se rozhodla po tom, co jsem vystudovala a našla jsem inzerát, kde rodiče sháněli právě pro chlapce s Aspergerovým syndromem na gymnáziu nějakého asistenta a bylo mi té situace celkově líto, protože chlapec měl být vyloučen, tak jsem nastoupila za těchto okolností.“

10/ Jak jste prospívala ve škole?

,,Já jsem byla dvojkař, průměrný žák. Občas nějaká trojka z matematiky nebo ze statistiky, ale já jsem měla spíš výchovné problémy, takže moje nejhorší známky byly bohužel z výchovných opatření.“

Rozhovor se uskutečnil 17. května ve studovně školy v jednu hodinu odpoledne. S paní Kalachovou jsme se domlouvali předem, nejdříve osobně a následně jí byly otázky poslány na email předem.

Komunikace proběhla bez problému, termín se dohodl prakticky okamžitě. Interview samotné se neslo ve velmi přátelské a příjemné atmosféře. Bc. Eva Kalachová na nás zapůsobila velmi pozitivním dojmem a rozhovor nás určitě obohatil.

Jak žijí uklízečky?

Jakou jste vystudovala školu?

„Já mám výuční list a jsem vyučená jako prodavačka.“

A prodávala jste někdy?

„Ano, prodávala jsem po vyučení do mateřské. Potom jsem se kvůli dětem nemohla vrátit do obchodu, protože to je od nevidím do nevidím.“

Kde všude jste pracovala?

„Pracovala jsem v obchodě a po mateřské jsem nastoupila sem na gymnázium, kde pracuji již deset let. Ještě jsem chodila brigádně pracovat do fast foodu.“

Jaká třída je nejnečistotnější?

„Vzhledem k tomu, že jsou malí, tak asi prima.“

A jaká třída je naopak nejčistotnější?

„Hodně hodná třída jsou septimáni pana Řeřichy.“

Když jsme Vás kontaktovali, tak jste říkala, že se stěhujete. Proč se stěhujete?

„Budeme předělávat koupelnu a protože je to zděné, bude z toho staveniště. Jelikož máme štěně, tak musíme byt opustit.“

Zjistili jsme, že jste spoluvlastníkem „Spolku spoluvlastníků domu“.

„Jelikož bydlím na Tyršáku a žije nás tam šest rodin, tak jsem byla spoluvlastník domu, ale už to jsou asi tři roky, co mám byt v osobním vlastnictví.“

Jakou posloucháte hudbu?

„Dříve jsem měla ráda Kollera, Queeny nebo Muka. Teď když je zapnuté rádio, tak jsou písničky, které se mi líbí, které se mi nelíbí, ale nemám specifickou skupinu v oblibě.“

Co říci na závěr? To nebyla otázka na paní Klumparovou, nýbrž na nás dva. Dozvěděli jsem se něco nového o zaměstnanci školy, o kterém se toho moc neví. S paní Klumparovou se nám pracovalo skvěle. Paní uklízečka byla vstřícná a sdílná. Děkujeme Vám, že jste si přečetli náš rozhovor s paní Klumparovou a především paní Klumparové za její ochotu a sdílnost. Děkujeme!

Interview proběhlo s již zmíněnou Jitkou Klumparovou ve studovně v pátek dne       27. 5. 2022.

Je učitelkou českého a německého jazyka.  Po mnohých učitelských zkušenostech (např. OA Louny) nastoupila v roce 2013 na naše gymnázium, na kterém působí do dnes. Žije v rodinném domku v Lounech a má tři děti.

ČAS NA GYMNÁZIU LETÍ, SVÉ O TOM VÍ MGR. HANA VORLOVÁ

Milí čtenáři, dnes jsme si pro vás připravili rozhovor s Mgr. Hanou Vorlovou, která učí na známém lounském ústavu, jedná se o Gymnázium Václava Hlavatého. Je třídní učitelkou letos maturující třídy. V následujících řádcích se právě o loučení s její maturitní třídou dozvíte, ale nejen to, nabídneme vám taktéž hodnocení tohoto školního roku jejíma očima či její vyhlídky do budoucna. Příjemné počtení!!!

Reportéři: Kdy jste na tento ústav nastoupila jako pedagog? Bylo to vaše prvotní setkání s tímto ústavem?

H. Vorlová: Tak bylo to v roce 2013 a první setkání to nebylo, protože jsem tady studovala.

Reportéři: Pokud tedy dobře počítám, působíte zde devět let, na co z těchto let ráda vzpomínáte? Máte nějakou historku, kterou by stála za to zmínit?

H. Vorlová: Já bych řekla, že na nic nevzpomínám nerada, mně se tady líbí pořád. Zajímavá historka.., když jsem měla minulou třídu tak jsme v prvním ročníku jeli podívat na Kounovské kamenné řady. A jedna studentka, která vždy chodívala pozdě, nepřišla na místo srazu a my jsme si mysleli, že s námi nepojede. Ale když jsme tam dojeli vlakem, tak se objevila na planině s tím, že přijela na mopedu, který si nechala na nádraží. Takže to bylo docela zajímavá show a pak jsme museli řešit, jak se dostane zpátky.

Historek je samozřejmě mnoho, ale tohle jedna z nich.

Reportéři: Nyní bychom se rádi přesunuli do současnosti, vaše třída letos maturuje, jak to vnímáte? Těšíte se na jejich odchod, či na vás padá kapka nostalgie? Je něco, co byste jim ráda vzkázala?

H. Vorlová: Tak už se stalo, už odmaturovali, mají to za sebou. Takže nostalgie to je vždy, protože, jak říká moje kolegyně, něco je naučíte, snažíte se s nimi sžívat a když je to za vámi, seznámíte se s nimi, tak to všechno končí. Navíc nám do studia zasáhl covid, takže ty čtyři roky nebyly úplné, nebyly klasické. Co bych jim vzkázala?  Vzkázala bych jim hodně štěstí, hodně zdraví a hodně síly do budoucna.

Reportéři: Každopádně nyní, v době našeho rozhovoru (20.5.) jsou maturity již minulostí, ale neprodleně se nám blíží konec školního roku, jak byste ho zhodnotila jako celek? Mohla byste pro něj vybrat tři slova, která by ho charakterizovala?

H. Vorlová: Tak náročný, klasický a snad úspěšný. Ještě nám zbývá pár týdnů.

Reportéři: Nyní máme za sebou otázku ohledně minulosti, současnosti, tudíž nyní je na řadě budoucnost. Jak k ní vzhlížíte? Co od ní očekáváte, či co plánujete? Ať už v životě profesním, tak v osobním.

H. Vorlová: Já si plány dlouho nedělám, protože jsem se poučila, že veškeré plány zhatí jeden moment. Ale bude léto, na to se těším, určitě na prázdniny. Na nový školní rok se snad před prázdninami žádný učitel netěší, to potom přijde postupně. Opravdu upřímně nevím, jak to přijde, tak se k tomu postavím.

Reportéři: Dobře, děkujeme moc za rozhovor.

Místo setkání - školní jídelna

Kam škola plánuje investovat?

Jak budou probíhat letní prázdniny na gymnáziu? Plánuje škola další investiční akce? A jak vedení ústavu zareagovalo na současné masivní zdražování energií? Na naše otázky dnes bude odpovídat ředitel lounského gymnázia, Daniel Syrovátko.

Letní prázdniny jsou obvykle ve znamení provozních změn, stavebních úprav či dokonce obměn různých zařízení školy. Jsou tedy na blížící se léto naplánované nějaké rozsáhlé investiční akce?

Začnu trošku obecněji, protože celý letošní rok je hodně výrazně ovlivněn rostoucími cenami energií, které musím říct, že brutálně decimují náš rozpočet, který je v zásadě stejný, jako byl v loňském roce. Nicméně ceny energií, tedy plynu a elektrické energie se zvedly o víc než 100 %, takže i když nám náš zřizovatel, kterým je Ústecký kraj, přislíbil kompenzovat to navýšení, tak se tak ještě nestalo, takže to dotáhneme z vlastních peněz a díky tomu jsme v současné době v hluboké ztrátě. Za podmínek této ztráty je plánovat něco velkého nereálné, ale neříkám, že se během prázdnin nebude dít vůbec nic. Předpokládáme, že k nějakým opravám, údržbě a úpravám dojde. To, co asi neuvidíte, je, že se chystáme v laboratoři biologie a chemie měnit odpady a vodovodní baterie. Chystáme se opravit nebo rozšířit, rekonstruovat zabezpečení školy. Víme, že Wi-Fi, kterou máme ve škole, není v dobré kondici, takže během prázdnin by mělo dojít k opravám, úpravám a doufáme, že na podzim bychom měli být zařazeni do velkého projektu na zasíťování školy. Během prázdnin se ještě chystá příprava, malování a instalatérské práce ve třídách pro nové primány a prváky.  

Nejen tisk si v poslední době všiml plánované rekonstrukce střechy budovy gymnázia, proběhlo již nějaké výběrové řízení na dodavatele této práce?

Nevím, kdo jiný si toho ještě všiml než tisk, protože zatím jsme se s tím na veřejnost nebo na ven nevyšlo. To výběrové řízení dále probíhá, ještě není ukončeno a mělo by skončit snad příští týden. Tuším, že tam je termín pro podání nabídek do prvního června. Zájem není nijak velký, takže netuším, jestli s nějakým výsledkem úspěšně skončí.

Jak dlouho by tyto práce měly trvat? Je možné, že zasáhnout do zářijového vyučování?

Tyto práce budou probíhat minimálně dva až tři měsíce, nicméně to samozřejmě bude záviset na tom, jak dopadne výběrové řízení. Každopádně i kdyby teď dopadlo dobře a byla vybraná firma, která tu opravu bude provádět, tak by opravy zasáhly nejen do září, ale s velkou pravděpodobností i do října, možná i do listopadu, nicméně probíhalo by to za provozu školy. Takže pokud byste se chtěly ptát na to, jestli se tím prodlouží prázdniny, tak nikoliv. Škola začne a během jejího provozu se bude opravovat střecha. Zde nejde o to, že by se sundala celá střecha a stavěla se úplně nová, jde o opravy krytiny.

Naše další otázka směřuje k šatnám. Bude i nadále probíhat výměna šatních skříněk?

Ano, výměna bude probíhat, protože musí. Máme v plánu vyměnit všechny skříňky a vidíme, že nám chybí vyměnit ještě zhruba 1/3 šatních skříněk. Nicméně když se vrátím k tomu, čím jsem začal, tedy k úplně nedobrým finančním podmínkám tohoto kalendářního roku, tak nezaručím, že se výměnu podaří provést ještě letos.

Mluvili jsme o střeše i suterénu, ale co prostory mezi těmito místy? Proběhnou změny také v některých z učeben?

Už jsem zmiňoval laboratoře biologie, chemie, nejnutnější práce na vodoinstalaci, odpadech a příprava nových tříd nebo příprava tříd pro nové studenty primy a prvního ročníku.

Od září na gymnázium nastoupí přes 60 nových žáků, a to do primy a prvního ročníku. Víme, kdo se stane jejich třídními učiteli?

Nastoupí jich padesát šest, takže jich nebude přes 60, protože skončilo 56 maturantů, tudíž stejný počet nových žáků nastoupí. Ano, nové třídy už mají třídní učitele.

Jaké další změny můžeme očekávat v učitelském sboru?

V současné době hledáme dva kolegy. Na doplnění komise angličtiny, tudíž učitele anglického jazyka, protože asi víte, že v lednu skončila Natálie Bartonová a my jsme se domnívali, že v září nastoupí naše kolegyně Lucie Čížová z mateřské dovolené, ale nenastoupí, protože čeká další dítě. To znamená, že jako náhradu za ní hledáme dalšího kolegu. Druhým učitelem, kterého hledáme, je učitel výtvarné výchovy, protože pan Borl, se kterým jsme se dohodli na provizorním zajištění od února do konce školního roku, má smlouvu pouze do konce školního roku. Nicméně očekávám, že se mimo jiné přihlásí do výběrového řízení. Ještě se tady objeví jedna nová tvář, opět se to týká angličtiny, protože příští školní rok budeme mít, díky Fulbrightově nadaci, která ji zaplatí, ve škole asistentku do hodin anglického jazyka ze Spojených států, Tillie Olsen ze Severní Dakoty. Ta sice nebude učitelka, nebude mít vlastní hodiny, ale bude se účastnit vybraných hodin anglického jazyka.

Počítá naše škola do budoucna s rekonstrukcí učebny výtvarné výchovy?

To souvisí s tím, kdo nastoupí od září. Víme, že rekonstrukce by potřebovaly všechny odborné učebny, od fyziky počínaje, jazykové učebny, laboratoře biologie, chemie, učebny informatiky a podobně. Ale je to jednak limitováno finančními možnostmi, jednak představami vyučujících o podobě těchto odborných učeben. Takže pokud se bavíme konkrétně o výtvarné výchově, lze předpokládat, že tady od září bude nový člověk a ten třeba přijde s nějakou svojí představou, jak by se jednak učebna, jednak výuka výtvarné výchovy mohla změnit.

Na závěr si Vám dovolíme položit jednu neformální otázku. Přestože je léto na gymnáziu doprovázeno pracemi a přípravami, je to také období odpočinku a zvolnění. Co znamená léto pro Vás?

Příjemnou dovolenou v Řecku na Krétě.

Říká Daniel Syrovátko, ředitel lounského gymnázia, který dnes odpovídal na naše otázky. Pane řediteli, děkujeme Vám za spolupráci a těšíme se na shledanou.

Interview proběhlo v pátek 27. května, během třetí vyučovací hodiny. S panem ředitelem se nám až na pár komplikací pracovalo velice dobře. Příprava otázek nám zabrala mnoho času, jelikož jsme chtěly, aby naše interview bylo výjimečné, ale za výsledek práce to stálo.