Světoznámé nakladatelství GymPrint právě přichází s další knihou z mimořádně zdařilé série Knihy z druháku. Co můžeme čekat tentokrát? Je naděje, že tento díl nebude jen slabým odvarem v porovnání s předchozími knihami? Je vůbec šance udržet tak vysokou úroveň... nebo snad dokonce ještě výš zvednout pomyslnou laťku literárního umění?

Již první letmý pohled do knihy signalizuje, že naše očekávání budou naplněna měrou více než vrchovatou. Mezi spisovateli, kteří se podíleli na vzniku této KNIHY, nacházíme jména zkušených autorů. Vysokou úroveň si dokázali udržet i za velmi náročných podmínek - naše nakladatelství pokračuje v tradici, kterou v první polovině 20. století zahájil Ernest Hemingway - jen velmi dobří autoři dokážou vměstnat své myšlenky do velmi malého prostoru kvalitní povídky. 

Pokud mezi jmény v této knize již máte svého oblíbence, počítejte s tím, že jeho tvorba bude opět o něco lepší než v dílu předchozím. "Musím říci, že i kdybych si měla odříct své oblíbené panini v našem školním bufetu, tak na Knihu z druháku si prostě musím koupit," prozradila nám slečna E. B., která se šťastným výrazem v očích si čerstvý výtisk odnášela domů. "Já kvůli tomu, abych si tenhle literární klenot mohl pořídit, jsem dal do frcu i svůj novej ajfón!" připojil se k nadšeným ovacím jeden z mnoha studentů posledního ročníku nižšího gymnázia, v jehož zdech kniha vznikla. 

Můžeme tedy jen doplnit, že z velmi dobře informovaných zdrojů máme informaci, že se již pracuje na knize sedmé. Z náznaků, které pronikly na veřejnost, se dá vyvodit, že to bude opět PECKA!

Pro naše čtenáře máme zase výjimečnou příležitost si knihu opatřit tady v našem e-shopu!

Už? Tak kdy to bude? Jak se to vyvíjí?

Bušení na vrata. Nedočkaví zájemci nocující před dveřmi našeho nakladatelství. Hádky o pořadí ve frontě. Nervozita. Napětí roste...

Ano, tak nějak to vypadalo v poslední dny před naším nakladatelstvím. Kdy už se konečně objeví první vzácné výtisky pátého dílu Knih z...? Nepopíráme i svůj podíl na této dramatické situaci - měli jsme ve firmě problémy, které způsobily časový skluz. 

Avšak přicházíme s dobrou zprávou - skutečně dobrou! Kniha byla dokončena a právě vychází.

Přátelé - je to bomba! Skromně dodejme - bomba přímo atomová! Povídky napěchované dramatickou akcí, barvitým vykreslením charakterů postav i procítěnými pohledy do jejich duševního nitra. Zápletky, za něž by se nestyděly špičky mezi nejlepšími scénáristy filmů o agentovi 007, Herculu Poirotovi, Philipu Marlowovi... ano - nebuďme zbytečně přízemní - o slečně Marplové!

Nuž tedy - pojďte se kochat četbou! 

Kniha je TADY ke stažení! 

Dobrý den všem,

kteří s napětí sledujete, co bude obsahem dalších Knih z...

Na začátek si prozradíme jedno tajemství - od tohoto dílu už za tématem nestojí prohnaný až záludný pedagog, nýbrž sami pisatelé. Je to tak, třebas je to k nevíře, že... fotbalová mistrovství se hrají v lednu, zatímco ta hokejová zpravidla na začátku našeho léta. Ale vzhledem k tomu, že optimisticky očekávám, až se na ledním šampionátu objeví zdatné týmy hráčů z Austrálie, Uruguaye či Fidži (omlouvám se všem dalším teritoriím, na něž se nedostalo místo v mém příspěvku), tak srpnový termín finále bude úplně ideální.

Každopádně - protože letošní zima je vlídně teplá, sníh známe zatím (a pevně doufám, že vzhledem k mocenským plánům jedné východoevropské země to vydrží i nadále) jen Ladových obrázků, padlo rozhodnutí. 

Smyl: Rozhodnutí už padlo.

Učitel: Padlo? Tak to mi uniklo.

Hynek: Kníže se na vás hněvá, Chvojko.

Učitel: Přímo na mne?

Hynek: Na vás smrtelníky. Zejména pelhřimovský kraj ho zarmoutil.

Hm, tak toto sem asi úplně nepatří, že pane Cimrmane... jak to mělo být správně... aha padlo rozhodnutí, že vytvoříme text o dvojici komentátorů, kteří provázejí svými slovy nějaké napínavé utkání.

Je možné, že dva texty vám do této koncepce nebudou úplně zapadat, ale nebojte - jejich autoři vám ochotně, hrdě a s nadšením sobě vlastním vysvětlí co a jak.

Nu - což na závěr: pokud v některém textu shledáte prohřešky proti českému správnospisu, neobávejte se za pisatelem vydat a přátelsky s ním o problému podiskutovat. A konečně - máme pocit, že i ve vás dřímá pisatelská touha a že i vy byste se rádi hřáli na výsluní pozornosti a zájmu čtenářské veřenosti? No že byste se chtěli přidat? Není problém - určitě vás mezi sebou rádi uvítáme. Jen dodržujte zásadu, že text by měl být 250 slov, aby se dal bez velkých experimentů s jeho formátováním narvat na 1 stránku A5 :)

Jo - o čem jako psát? Zkuste minipovídku, v níž musíte použít větu: "Bude to taková pěkná tečka za tím naším případem." A když to dáte do 2. února, tak to bude úúúúúžas!

Vzhledem k úsporám papíru si tento i následující díly Knih stáhněte zde a vytiskněte sami. Jménem lesních porostů vám moc děkuju za pochopení.

Dobrý den náš ctěný čtenáři,

vrtá Ti hlavou, co jsem to zase vymyslel? Budu upřímný - pořád mne fascinují recesistické geny toho malého národa uprostřed Evropy (viz zde Vyčítalův VTIP. P.S. pro ty , kteří neví, kde je/byl Honza Vyčítal - šmankote, zkus se optat strejdy Gůgla )

Když se v říjnu L.P. 2022 rozjela petiční akce požadující vyhlásit fiktivní referendum o připojení Královce / Königsbergu / Kalingradu opět k českému státu, bylo jasné, že vypuke sranda navýsost zajímavá. A taky že ano. Velmi rychle ji pochopili kamarádi Poláci, kteří začali přemýšlet, jestli by v tamějším vojenském přístavu mohla zakotvit česká letadlová loď Karel Gott (pro neinformované - první se série lodí následovaná sesterskou CZS (czech ship) Helenou Vondráčkovou a záhy by flotilu doplnil i hrozivý přízrak Jiří Korn. Poněkud nejasnou se stala odpověď na otázku, zda pod hladinou Baltského moře se bude tiše plížit jaderné monstrum - ponorka Rumcajs nebo snad i Jožin z bažin?

No - jak na to zareagovat? Nebylo zbytí, okamžitě jsem vytvořil speciální novinářský tým, který tuto památnou událost zpracoval ze všech úhů pohledu - myslím, že jsme nevyloučili ani úhel podhledu.

Vřele doporučuju si tento díl Knih z... pečlivě uložit - jednou bude vzácností srovnatelnou s evropskými prvotisky a badatelé budou s maximální opatrností listovat jeho zažloutlými listy, aby odhalili nejskrytější okolnosti tak zásadní změny mapy českého státu v první pětině 21. století.

Nuž tedy - TADY stahujte a čtěte!

Já píši vám - co mohu více?
Co ještě mohu dodati?
Teď vím, že máte právo sice
mne pohrdáním trestati,
leč ještě věřím, nešťastnice,
že mne váš milosrdný soud
nemůže přece zavrhnout.

Existuje text, který by byl více známý než slova jakési Táni Larinové odkudsi z nevelké ruské vesnice? Text, který už dvě století vnímáme jako nejen mimořádně silné vzplanutí citu, který se probudil v dívce snad sotva dvacetileté...

Jak by vypadalo její setkání s vrstevníky jen o 200 let později narozenými? Našli by společné slovo? Hledali by jej vůbec? Jak by s Táňou mluvili (tím teď nemyslím ruštinu )? O čem?

Pojď se podívat na malý experiment - jedna z Knih z... se pokusí nalézt na některé z oněch otázek odpověď. Nesuď je, můj milý čtenáři. Máš-li pocit, že by Tvá odpověď zněla jinak, napiš ji... nebo nakresli... klidně na noční oblohu, klidně na vodní hladinu, klidně do větru...

Vidíš - Táňo, nikdy by mne nenapadlo, že když jsem co gymplácké trdlo musel Tvůj text (v duchu jej hluboce proklínaje) v originále recitovat pod přísným dohledem mé ruštinářky Galiny (co Ti budu povídat - rodilá mluvčí... tak to opravdu dalo zabrat), tak o téměř půl století později budu žasnout nad tím, jak Oněginovi závidím...

Co dodat? Snad jen to, že jsem pisatelům slíbil, že tentokrát budou jejich dopisy zcela anonymní... tak snad budou jejich slova mnohem upřímnější... Nuž - tady si můžeš jejich knihu stáhnout: Knihy z... díl třetí.

Buď zdráva, Táňo, a kráčej do dalších desetiletí s plachým úsměvem na Tvé něžné tváři...

Tak se nám tady začíná rozmáhat... ale ne, žádný nešvar, ale docela tvůrčí psaní. Jak jste si mohli, mí milí čtenáři povšimnout, už se mezi námi najdou tací, kteří pokročili ve svém vývoji od jednoduchých piktogramů na inst (ti výrazně starší možná i na facu) k používání písma a psaní textů.

Inu - pokrok nezastavíš... A to bylo pořád: "Jen si blbněte s těmi divnými pokroucenými věcmi... vypadá to jak rozsypaný čaj... praděd, děd i já jsme spokojeně vystačili s několika jednoduchými obrázky... tu jsme na stěnu naší jeskyně vyryli soba, onde koně, sem tam nějaký ten geometrický tvar... a bylo to v pohodě. Ale voni ne, voni musej mít furt něco vonačejšího. Kde se to zastaví? Počkejte, jednou budete trpce litovat... tamhle za mořem kolegové Indiáni prej taky vokousali jabko... a že to prej jednou bude něco epesního..."

Nu - prostě je na světě další knížečka... už ze druháku. Autoři nám stejně jako Haryk Potterojc trošku zestárli a pokusili se o... No jo, o co se to tentokrát pokusili? Sci-fi to není, dystopie asi taky ne, červená knihovna tuplem ne...

Ale mezi námi (chtěl jsem dodat - děvčaty - ale to by mohlo být genderově nevyvážené... takže...) mezi námi píšícími: opravdu je nutné všechno pořád strkat do nějaké přihrádky s úhledně vyvedenou popiskou? "A zde, milí návštěvníci, můžete spatřiti mimořádně dobře zachovalý exemplář Homo scribo gymnasensis..." Dejte pokoj s vědeckou terminologií a raději pokračujte ve vývoji. A v psaní :)

Co tedy vyhlásit závěrem? No přece, že si tady - KNIHA_2_1 - můžete stáhnout další díl našich knih. Jen se musím omluvit autorům - podražil mi tisk, a tak musím požádat ty, kteří chtějí mít papírovou verzi, o využití vlastních tiskových možností.

S uctivou ouklounou

Ali... ali... aliterace? Cože to je? To si prostě sednete a skládáte text ze slov, která mají stejné první písmeno. Několikrát jsem to zkusil... a věřte... není to úplně jednoduché.

Takže - Jakube - děkuju!

Dnes tu mohu publikovat text, který na mne působí velmi nevšedně... Tak si pojďte užít četbu.

Neztratit se… neztratit se v lese, neztratit se mezi lidmi… neztratit se v životě?

Dnešní díl „Knihy z prváku“ se pokouší být trochu aktuální. Až jednou bude nějaký archivář opatrně ukládat do klimatizovaného trezoru tuto vzácnou inkunábuli, nepochybně z ní bude vycházet ve své obsáhlé studii věnované proměnám české školy kdysi v prvním třicetiletí jednadvacátého století gregoriánského kalendáře. Tehdy totiž zasáhla český vzdělávací systém další tsunami návrhů, kterak by se měl modernizovat s ohledem na… Hm – s ohledem na co? Inu – na to, co bude potřeba k tomu, aby se člověk neztratil ve světě, který procházel všelijakými proměnami a pohyby.

Proto dnešní kniha stala se spíše takovou zamyšlenější. Co vlastně budu potřebovat, abych se v tomto světě neztratil? A také možná – co budu muset činit, abych tento svět neztratil?

Ne, nebojte se, autoři tohoto dílu si nečiní ambice, aby zodpověděli všechny otázky, aby našli řešení pro každý globální problém, aby osvítili tu jedinou správnou cestu, po které by mělo putovat šťastné a spokojené lidstvo. Možná by spíše stálo za úvahu zapsat si do kalendáře, že by pod stejným názvem mohlo za 1000 dní vyjít volné pokračování. Pokračování, které byvše položeno vedle díla tohoto nabídlo by malé srovnání.

Ale nebudu předbíhat. Kdo ví, jak bude náš svět za 1000 dní vypadat. Třeba bude dobrým místem pro život. Pro autory této knižní série bude nepochybně místem, kde – pokud se nic zásadního nezmění – budou dopisovat svou maturitní stylistiku, která jim otevře dveře… kam vlastně? Do světa, ve kterém se nechtějí ztratit? Nuž tedy cizojazyčně: „Szczęśliwej podróży!“

A číst si sedmý díl Knih z prváku můžete tady.

Můj milý Giovanni,
omlouvám se, můj dopis má zpoždění 647 roků, ale jak oba dobře víme: raději pozdě než nikdy. Musím Ti tedy napsat, že jsi mi zase udělal radost. Jasně - poprvé jsi mi v duši trochu způsobil zmatek, když jsem si Tvé povídky četl v nějakých svých čtrnácti letech… to jsem si pořád říkal, že teda… to snad ani není možné… a tohle bych chtěl také zažít. O pár let jsem Tě potkal, když jsem šel na návštěvu k feldkurátovi Katzovi, který měl Tvou knihu místo breviáře pěkně na nočním stolku. Nu - na takové kázání před klienty vojenské věznice se holt jeden musí pečlivě připravit. Čas plynul a tu a tam jsem Tě zahlédl i jindy. Věřil bys, že i takový markýz de Sade se Tebou inspiroval a kompozici svých povídek od Tebe dost okoukl?
Uplynulo tedy hodně let, ale pořád to vypadá nadějně - pořád je šance, že Tě potkám a poptám se, jak se vede postavám Tvých příběhů. Co asi dělá Peronella, stále se naklání přes okraj sudu, aby zkontrolovala manžela, zatímco…?
Nuž milý Giovanni, snad Tě potěší i novinka, že Tvou knihu vzala do rukou tlupa teenagerů - Ty bys asi svou libozvučnou italštinou řekl „adolescenti“ - a pokusila se ji vědecky analyzovat. Budu upřímný, doufám, že vědecké poznání jim nezabránilo si povšimnout, že Tě bavily asi podobné věci, které zkoumají i sami na sobě.
No - kvůli čemu jinému bys to psal, že… můj drahý renesanční umělče?
S úctou
Tvůj čtenář a obdivovatel
Zaky

P.S.: Že pořád nevíte, o čem ten Boccaccio psal? Nahlédněte do naší šesté Knihy z prváku.

Ohlédnete-li se několik měsíců zpět, nepochybně jste zaregistrovali, že naši edici „Knihy z prváku“ tiskne a vydává nakladatelství GymPrint Louny©. Určitě si kladete otázku, cože je to za firmu, která směle konkuruje takovým zavedeným vydavatelským obrům, jako jsou Pearson, RELX, Thomson Reuters, Penguin Random House, Hachette Livre, HarperCollins, Macmillan Publishers a ještě několik dalších. Ptáte se, kde asi GymPrint sídlí, kdo asi jsou lidé, kteří zde dnem i nocí pracují, jen aby se k vám, našim milovaným čtenářům, dostaly další skvosty literární, vědecké a povšechně umělecké produkce? Jistě za tím vším musí stát mimořádně silný a výkonný tvůrčí team. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že pravidelně uvádí na knižní trh tvorbu tak udivující svou kvantitou i kvalitou.

O širokém záběru nejen nakladatelství, ale především autorů, kteří v něm publikují, svědčí i to, že nakladatelství se nebojí zkoušet nejen všemožné literární druhy a žánry, ale jde ještě dál. S jistotou sobě vlastní si klidně zkusí vstoupit na trh pod novým logem.

Kde berou tu odvahu?

Smiřte se s tím, že jsou prostě nejlepší. Uzavřeme dnešní hodnocení jen lehce parafrázovanými slovy klasika:

„Můžete o tom vést spory, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“

Nuž - pojďte nahlédnout pod pokličku - Kniha pátá!

Pustili jste si minule skladbu Útulek mudrců? Ano, takový generátor mozkových impulsů - s tím bych se neztratil ani ve škole. Už to vidím, jak si nastavuju potřebnou frekvenci třeba pro matematickou genialitu, abych uvedl v úžas… (doplňte jméno podle osobní akutní potřeby...)
No jo, ale kde takový generátor vzít? A musí to být zrovna generátor mozkových impulsů? Vždyť… by to mohlo být i něco jiného… ale co?
A tak se zrodila tato pocta Karlu Čapkovi. Pocta jeho podpovídce Vynálezce: „Většinou vynálezci něco vynaleznou, potom teprve hloubají, k čemu to může sloužit, a nakonec tomu dají nějaké jméno. Já jsem ten postup obrátil, pane; co mne se týče, já nejdřív vynaleznu jméno, a teprve pak k tomu jménu zkonstruuju příslušnou věc; tím způsobem jsem přišel na docela nový zdroj technické inspirace. Od slov k věcem: to je můj postup.“
Že žádný z vynálezů z dnešního almanachu neexistuje? Ale no tak… kde berete tu jistotu? Copak by někdo mohl napsat tak skvělé popisy věcí, jež by byly pouhým výmyslem?
Znáte to - všichni pořád říkali, že to nejde… a pak… najednou odkudsi z výšin zaznělo: „BUDOUCNOST PATŘÍ ALUMINIU!“

A tak přátelé - pojďte otevřít čtvrtý díl Knih z prváku - třeba Vás inspirují k vlastnímu vynalézání

Když kdysi dávno Řekové stvořili divadlo čili umění dramatické, nemohli ani v nejmenším tušit, že se jejich nápadu jednou chopí parta… no spíše tlupa teenagerů s jedním pedagogem… a jak sami vidíte, dokázali si s touto výzvou poradit docela… zajímavě.

Zdá se, že jejich nápady trochu popírají rozšířený názor, že divadlo je dnes trochu out. My si myslíme, že nebude trvat dlouho a některé z divadel osloví hned několik našich tvůrců, jestli by mohli získat nejen krátkou ukázku z našeho almanachu, ale budou projevovat zájem o divadelní spektákl celý.

Ptáte se, co bude dál? O čem bude další kniha? Jo - jak to kdysi zpívala kapela Progres 2 v hitu „V útulku mudrců“:

- Jsi v útulku mudrců, v dílně našeho tvůrce a učitele Kraftstudta. S pomocí jeho generátoru mozkových impulsů dokážeme vše.

- Cože? S pomocí generátoru mozkových impulsů? Ale to je zločin!

…

Že netušíte, o čem je řeč? Nevadí, prostě si pusťte album Mozek a začnete tušit…

A než si onu skladbu třeba na Youtube pustíte, stáhněte si a čtěte dnešní tvorbu  Dramata [v] z prváku.

Naši ctění čtenáři,

ani nevím, jak se to přesně stalo, ale zdá se, že letošní prvák se zvolna mění na literání líheň. Po prvním počinu - literární prvotině Sonety z prváku - se v poměrně krátké době objevilo volné pokračování. Volné pokračování nikoliv ve smyslu obsahovém, ale žánrovém. Zatímco první díl si pohrával s verši, díl druhý se rozhodl vyzkoušet si tvorbu žánrově více než dávnou.

Už jste se někdy dostali do situaci, kdy jste si kladli otázku: Kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme? Pokud ne, rozhodli jsme se vás do této situace velmi nenápadně vmanipulovat. Protože jak jinak chápat užití mýtů a bájí, které přece nabízely odpověď otázku po našem původu, po vzniku světa a všeho okolo nás? 

Některé mýty v našem sborníku vám možná budou připomínat cosi z bájí antických, možná zde pocítíte inspiraci staroorientální, ale vězte, že většina příspěvků jsou originální výtvory. Co zvyšuje jejich cenu ve světě literatury, jsou ilustrace. Tedy - každý z autorů se ukázal být nejen nadějí minimálně české literatury, ale nemůžeme vyloučit ani hvězdnou dráhu výtvarnou.

Pokud se už nemůžete dočkat, abyste se začetli do nových textů, pak si stáhněte (a asi i vytiskněte) následující soubor Mýty a báje. Teprve vytisknete-li je a složíte jako knihu, ocitnou se vám vedle sebe texty a ilustrace související! 

Hodně čtenářského vzrušení! A těšte se na pokračování!

Myslíte si, že sonet, hexametr, či pentametr jsou tajné termíny ze slovníku kolegy Harryho Pottera? Tak si projděte tvůrčí počin prváku, ať vás vyvedeme z omylu. Zkuste si najít definici zmíněných termínů – a pak podle této definice sestavit vlastní text.

Jeví se vám takový úkol šíleným a nemožným?

Neřešte. Nemožné ihned, zázraky do tří dnů…

Ono to už skutečně vzniklo… Sonety z prváku!

A držte nám palce - po této prvotině je na cestě další díl... no - nechte se překvapit